Gyömrő
Gyömrő je město v Maďarsku v Pešťské župě v okrese Monor.
Má rozlohu 26,51 km² a v roce 2013 zde žilo 16 466 obyvatel.
Oblast města byla osídlena již v pravěku, což dokládají nálezy z doby měděné a bronzové. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1274.
Osada, která ve středověku vzkvétala, byla po dlouhé turecké okupaci Uher téměř opuštěna. Nejvýznamnější událostí v životě města se po vyhnání Turků z Uher stal průvod a projev dne 3. července 1705 během Rákócziho povstání. V současnosti stojí na místě této události je nyní památník, který zahrnuje text proslovu.
V roce 1732 získal panství v Gyömrő rod Teleki. Přítomnost rodu měla zásadní vliv na rozvoj osady. Zámek, který nechali zbudovat, dnes slouží jako dětský domov, je však jednou z historicky nejhodnotnějších staveb ve městě. V polovině 19. století sem zavítalo a/nebo zde kratší či delší dobu pobývalo několik osobností uherského veřejného života, například Lajos Kossuth, Mihály Vörösmarty nebo Mihály Táncsics.
V roce 1882 byla otevřena železniční trať z Budapešti, která rozvoj osady ještě více dynamizovala. V té době zde byla založena cihelna. Později na místě cihelny vznikly lázně, což umožnilo rozvoj turistiky a rekreace v Gyömrő.
V letech 1913 až 1950 bylo okresním městem. O tento status přišlo v souvislosti s poválečnou administrativní reformou Maďarska.
Na počátku 20. století se zde také objevily nové politické strany. V roce 1908 zde začala působit sociálnědemokratická strana a v roce 1918 komunistická strana. Po příchodu Rudé armády probíhaly ve městě procesy se skutečnými nebo i domnělými spolupracovníky předchozího režimu.
Má rozlohu 26,51 km² a v roce 2013 zde žilo 16 466 obyvatel.
Oblast města byla osídlena již v pravěku, což dokládají nálezy z doby měděné a bronzové. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1274.
Osada, která ve středověku vzkvétala, byla po dlouhé turecké okupaci Uher téměř opuštěna. Nejvýznamnější událostí v životě města se po vyhnání Turků z Uher stal průvod a projev dne 3. července 1705 během Rákócziho povstání. V současnosti stojí na místě této události je nyní památník, který zahrnuje text proslovu.
V roce 1732 získal panství v Gyömrő rod Teleki. Přítomnost rodu měla zásadní vliv na rozvoj osady. Zámek, který nechali zbudovat, dnes slouží jako dětský domov, je však jednou z historicky nejhodnotnějších staveb ve městě. V polovině 19. století sem zavítalo a/nebo zde kratší či delší dobu pobývalo několik osobností uherského veřejného života, například Lajos Kossuth, Mihály Vörösmarty nebo Mihály Táncsics.
V roce 1882 byla otevřena železniční trať z Budapešti, která rozvoj osady ještě více dynamizovala. V té době zde byla založena cihelna. Později na místě cihelny vznikly lázně, což umožnilo rozvoj turistiky a rekreace v Gyömrő.
V letech 1913 až 1950 bylo okresním městem. O tento status přišlo v souvislosti s poválečnou administrativní reformou Maďarska.
Na počátku 20. století se zde také objevily nové politické strany. V roce 1908 zde začala působit sociálnědemokratická strana a v roce 1918 komunistická strana. Po příchodu Rudé armády probíhaly ve městě procesy se skutečnými nebo i domnělými spolupracovníky předchozího režimu.
Mapa - Gyömrő
Mapa
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |