Mapa - Gyömrő

Gyömrő
Gyömrő je město v Maďarsku v Pešťské župě v okrese Monor.

Má rozlohu 26,51 km² a v roce 2013 zde žilo 16 466 obyvatel.

Oblast města byla osídlena již v pravěku, což dokládají nálezy z doby měděné a bronzové. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1274.

Osada, která ve středověku vzkvétala, byla po dlouhé turecké okupaci Uher téměř opuštěna. Nejvýznamnější událostí v životě města se po vyhnání Turků z Uher stal průvod a projev dne 3. července 1705 během Rákócziho povstání. V současnosti stojí na místě této události je nyní památník, který zahrnuje text proslovu.

V roce 1732 získal panství v Gyömrő rod Teleki. Přítomnost rodu měla zásadní vliv na rozvoj osady. Zámek, který nechali zbudovat, dnes slouží jako dětský domov, je však jednou z historicky nejhodnotnějších staveb ve městě. V polovině 19. století sem zavítalo a/nebo zde kratší či delší dobu pobývalo několik osobností uherského veřejného života, například Lajos Kossuth, Mihály Vörösmarty nebo Mihály Táncsics.

V roce 1882 byla otevřena železniční trať z Budapešti, která rozvoj osady ještě více dynamizovala. V té době zde byla založena cihelna. Později na místě cihelny vznikly lázně, což umožnilo rozvoj turistiky a rekreace v Gyömrő.

V letech 1913 až 1950 bylo okresním městem. O tento status přišlo v souvislosti s poválečnou administrativní reformou Maďarska.

Na počátku 20. století se zde také objevily nové politické strany. V roce 1908 zde začala působit sociálnědemokratická strana a v roce 1918 komunistická strana. Po příchodu Rudé armády probíhaly ve městě procesy se skutečnými nebo i domnělými spolupracovníky předchozího režimu.

 
Mapa - Gyömrő
Mapa
Google Earth - Mapa - Gyömrő
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Gyömrő
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Gyömrő
OpenStreetMap
Mapa - Gyömrő - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Gyömrő - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Gyömrő - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Gyömrő - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Gyömrő - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Gyömrő - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Gyömrő - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Gyömrő - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Gyömrő - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Gyömrő - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka
Maďarsko (, v letech 1989–2011 plným názvem Maďarská republika,, s účinností od 1. ledna 2012 byl dlouhý název Maďarská republika nahrazen názvem Maďarsko ), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
HUF Maďarský forint (Hungarian forint) Ft 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Rakousko 
  •  Rumunsko 
  •  Slovensko 
  •  Slovinsko 
  •  Srbsko 
  •  Ukrajina